Nejsem stejná, jako ostatní trenéři.

Většina trenérů žila sportem už od dětství. Já ne. Nikdy mě sport moc nebavil. Jako každé dítě jsem trochu jezdila na kole, lyžovala s rodiči, občas si zahrála fotbal se starším bráchou a kamarády, ale jinak nic. Postavu jsem měla naprosto normální, takže mě ani nic do pohybu nenutilo.

Pak to ale přišlo. Nejdřív jedno dítě, pak druhé a z normální postavy ze mne byl najednou „tlusťoch“. Pořád jsem říkala, jak musím zhubnout, ale nic jiného jsem pro to nedělala. Můj manžel už se na to nemohl dívat (ne na to, jak jsem vypadala, ale na to, jak jsem byla nešťastná) a přišel s úžasnou sázkou. O co jsme se vsadili si pamatuji naprosto přesně, ale to bych tady raději nerozebírala ? Důležité je, že mě naše sázka natolik motivovala, že jsem začala sportovat a řídit se striktně jídelníčkem. Úbytek byl vidět skoro každým dnem a já sázku vyhrála. A nejen na tu chvíli, ale vlastně na celý život. Sázka mi krom váhového úbytku přinesla také lásku ke sportu.

A protože nedělám nic napůl, vrhla jsem se po hlavě do trochu bláznivého sportu a tím je Spartan Race. Tento druh sportu mě naprosto pohltil. Nejen kvůli své všestrannosti, ale kvůli atmosféře a lidem. Ačkoli jsou si všichni naprosto cizí, v době závodu jsou všichni jedna velká rodina. Všichni okolo nabízejí pomoc, všichni se zajímají o to, jestli je vše v pořádku i když se člověk jen na chvíli zastaví …

V září jsem se stala oficiálním trenérem Strakonické skupiny a to ve mně probudilo zájem o trenérství. Udělala jsem si trenérský kurz u společnosti FitPraha pod vedením majitele Aleše Vítka, jeho ženy Míši Vítkové a zkušených lektorů a trenérů. Moc jim chci tímto způsobem poděkovat za průpravu a řádné otevření očí.

Jak vidíte, se sportem se dá začít v jakémkoliv věku. Kdy tedy začít? Správný čas je právě TEĎ!